Krmení hrou aneb Máme doma vlka?

Když už jsem se tak rozepsala o možných zdravotních problémech psů, nedá mi to a zabrousím na téma , kterým se, alespoň občas, zaobírá většina majitelů a chovatelů.   A tím je krmivo. Před otázku, čím svého čtvernohého kamaráda krmit, jsem byla postavena i já. V době, kdy jsme měli Jerryho, tedy alespoň z počátku, byly granule spíše výjimkou, než běžným krmivem. Psi dostávali vařenou stravu či zbytky ze stolu, mnohdy složením spíše nevyhovující, majitelé sháněli odřezky u řezníka, zkrátka krmilo se tím, co bylo. Doba pokročila a nastala éra granulí. Na trhu je jich nepřeberné množství různé kvality. Je to i otázka peněz, čím budeme našeho psa krmit. Nechci se zde rozepisovat o tom, co by měly granule obsahovat. Spíše se vždy dívám, zda neobsahují něco, co našim psům dávat nechci. Problematikou žrádla pro psy jsem se více začala zabývat v době, kdy jsme doma řešili změnu naší lidské stravy. Docela nás to pohltilo, měli jsme spoustu, někdy i rozporuplných, informací, nejtěžší bylo vyfiltrovat to, co nám připadalo nejschůdnější a taky nejrozumnější. Po absolvování několika přednášek a rozhovorů s výživovými poradci jsme si podstatné věci ujasnili a začali konat. Z jídelníčku jsme vyloučili některé potraviny, jiné zase přidali. Jako základ jsme přijali informaci o vlivu kyselosti organismu na celkové zdraví. Začali jsme tedy proces odkyselení a je pravda, že naše tehdejší zdravotní problémy zmizely či alespoň se podstatně zmírnily. Tento proces stále není u konce, pořád je co vylepšovat. Vyhýbáme se výrobkům ze světlé mouky, tím jsme obecně snížili příjem lepku, dále jsme v jídelníčku značně omezili rafinovaný cukr a sladkosti. Jestliže nadbytek sacharidů a lepku v našem těle způsobuje řadu zdravotních problémů, může stejně negativně ovlivňovat i zdraví psů? Na výsluní se dostává krmení živou, tedy syrovou, stravou. Dnes už existuje spousta poraden a stránek, které jsou zaměřeny na  poradenství v oblasti krmení  zvířat . Já jsem momentálně tak na půl cesty mezi granulemi a BARFem. Ráno nasypu psům granule, jelikož nemám dost času, večer se naopak věnuji přípravě stravy přirozené. Dá se říci, že si tuto kulinařinu přímo užívám. Psi dostanou maso-syrové či mírně povařené, z vnitřností jim dávám drůbeží či hovězí srdce, občas játra, ta se dle některých mých informačních zdrojů mají zkrmovat vařená, zeleninu, dle druhu rovněž syrovou či vařenou, tu syrovou je dobré pomlít, rozmixovat či alespoň spařit, to kvůli stravitelnosti, sacharidy jim dodávám v podobě rýže, jáhel a jiných bezlepkových příloh. Přidávám Pangamin a Chlorelu, střídavě rovněž ostropestřec , vitamíny a přípravky na klouby. Několikrát v týdnu dostanou masité syrové kosti. Nejčastěji kuřecí skelety, křídla a kuřecí krky. V době, kdy jsem krmila pouze granulemi, nesnesl Alex kosti vůbec. Vždycky zvracel.Teď je tráví bez problému.Jednou v týdnu maso nahradím tvarohem , dva až třikrát týdně obohatím psům jídelníček vejcem, bílek vždy povařím, žloutek dávám syrový. Naši psi nepohrdnou ani domácím kefírem s lněným semínkem. A  jakými granulemi krmit v případě, když nemáme čas a nebo chuť připravovat psům přirozenou stravu a přesto je chceme krmit způsobem co nejbližším živé stravě? Rovněž pokud plánujeme odchov štěňátek, je dobré předem si ujasnit, čím budeme březí fenu a následně štěňátka krmit, abychom jim dali v prvních týdnech života dobrý základ. V té záplavě značek granulí různých velikostí, rozličného složení a kvalitativního hodnocení já osobně budu volit krmivo bez pšenice, upřednostňuji maso jehněčí, krůtí či rybu. Jako zdroj sacharidů volím nejčastěji rýži, ideálně tmavou, jáhly nebo sladké brambory. Co se týče kukuřice, ještě jsem k ní nezaujala jasné stanovisko. Pokud není GMO a je v malém množství, budiž. Na trhu jsou rovněž granule, které jsou připravovány tzv. lisováním za  studena, kdy většina složek v krmivu si uchovává větší množství přirozených enzymů, minerálů a vitamínů, naopak nejsou do nich přidávány umělé vitamíny a minerály, které organismus do určité míry zatěžují. A propo – Pokud studujete složení granulí, kterými krmíte vašeho psa, přečtete si složení až do konce? Já už to nyní dělám. A zjišťuji, že někdy i granule proslulých a jinak kvalitních značek obsahují komponenty, se kterými tak úplně nesouhlasím. Třeba sůl nebo anorganické minerály. Největší práci mi dosud dává hledání krmiva, které by mohli jak Mája s Alexem, tak i Albert, kterému dávám granule jednou denně. Ano, na rovinu říkám, krmiva obměňuji, spolu s novými poznatky se snažím najít optimální řešení, což v Albertově případě není jednoduché. Musím dávat pozor třeba na množství mědi, důležitá je také forma, v jaké se měď v granulích nachází. Nejčastěji jako síran či oxid měďnatý. Síran měďnatý známe jako skalici modrou. Občas se měď vyskytne v lépe stravitelné chelátové formě-může být označena E4. Také další stopové prvky a minerály jsou stravitelnější v chelátové formě. Zkrátka, je dobré číst složení až do konce, neboť znát složení, co se týče jen masa, tuku a sacharidů mi osobně nestačí. Granule mohou obsahovat další složky, jako je ovoce, zelenina, přírodní konzervanty jako rozmarýn-ten se nedoporučuje u psů s epilepsií, někteří výrobci dávají do granulí třeba kokosový olej, kokosovou moučku-taky občas dávám do večerního krmení , různé bylinky, výtažky ze škeblí pro zdraví kloubů a podobně. Pokud mi některá ze složek nic neříká, vyhledám si na internetu, co je zač a buď ji přijmu, nebo ne. Ono se říká, že tak dlouho člověk vybírá, až někdy přebere. Svatá pravda. Někdy mám pocit, že naši psy jí zdravěji, než mi lidé. Takže občas skousnu i tu skalici modrou, pokud je krmivo jinak super. Nejsem konzervativní, pokud se dozvím nějakou novou informaci a zjistím, že něco dělám špatně či mohu dělat lépe, ráda se poučím. Nedávno měl náš Albert torzi žaludku. Díky rychlému převozu na kliniku a perfektní práci veterinářů žije. A opět řeším krmení. Během posledního Májina hárání shodil skoro dvě kila a tak se ho nyní snažím trošku vykrmit. Dostává krmivo v meších dávkách 5x denně. Věřím, že nějaké to kilíčko časem nabere.

A co říci na závěr:    Krmivo je bezesporu velice důležitým faktorem v životě našich psích kámošů. Tím nejdůležitějším je a navždy bude naše láska k nim a porozumění, ochota sdílet s nimi to dobré i zlé, co nám či jim život přinese. Nikdy nezradit jejich důvěru a být s nimi až do konce jejich života.  A nebo toho našeho. I to se někdy stává…………………